Monika Nebeská v rozhovoru pro deník.cz
„Je to pro mě obrovská čest“, říká Lady Pro 2020 Monika Nebeská
Monika Nebeská je česká manažerka v zemědělství, předsedkyně představenstva společnosti Zemědělské družstvo Všestary. A v neposlední řadě členkou výkonných orgánů profesních organizací zemědělského odvětví.
Vybudovala jste stabilní, dynamicky se rozvíjející společnost, která je úspěšná na domácím i zahraničním trhu, jak jste se vyrovnali s epidemií a omezeními posledních měsíců?
To období bylo pro nás – tak jako ostatně pro všechny – velmi náročné. Vloni na jaře jsme museli kromě obvyklých povinností, které jaro a zahájení prací na polích přináší, řešit i překážky, které jsme dosud neznali. Karanténa, roušky, nemocní kolegové, testování…Pro nás byl navíc velkým problémem odliv sezónních pracovníků, kteří k nám z důvodu omezení pohybu přes hranice nemohli přijet. Ale ustáli jsme to, ono nám nic jiného ani nezbývalo. Kravám musíme dát každý den nažrat, minimálně dvakrát denně je podojit, pokud nezasázíme, na poli nic nevyroste. Bylo to hodně stresující období pro nás pro všechny, ale myslím si, že jsme vyšli se ctí, neměli jsme ani pokles tržeb. Naopak, přišlo mi, že nás ta krize svým způsobem semkla a ukázala některá problematická místa, která v podniku byla. Člověk nad nimi třeba i přivíral oči, a najednou jsem je viděla. V krizové situaci jsem je kupodivu dokázala řešit rychleji a efektivněji, než za normálního provozu.
Jaké produkty jsou ve Vašem podnikání klíčové, na co jste nejvíce hrdá?
Naším vlajkovým produktem byla po dlouhá léta Všestarská cibule, držitelka chráněného zeměpisného označení původu Evropské unie od roku 2008. V posledních letech jsme se pod vlivem změny klimatických podmínek, spotřebitelské poptávky i zefektivnění způsobů pěstování cibule výrazně orientovali i na brokolici. Pěstování brokolice jsme zaváděli postupně, letos jsme plochu jejího pěstování opět rozšířili a pěstujeme ji zhruba na 100 hektarech. Stali jsme se tak největším producentem brokolice v Česku a pravděpodobně i ve Střední Evropě, zasázíme tři miliony kusů ročně a veškerá produkce putuje do tuzemských obchodů. Hospodaříme na ploše asi 3000 hektarů. Kromě Všestarské cibule a brokolice pěstujeme špenát na semeno, cukrovou řepu, ročně vyprodukujeme také necelý tisíc tun sóji GMO free. Velkou část výměry zaujímá pšenice, sladovnický ječmen, řepka a samozřejmě kukuřice a další krmné plodiny, protože máme rozsáhlou živočišnou výrobu.
Na co jsem nejvíce hrdá?
Hrdá jsem na družstvo jako celek, na to, že naše práce je smysluplná, užitečná, že náš koncept podnikání je udržitelný a ohleduplný k lidem i přírodě. To je myslím velký úspěch.
Kdo jsou Vaši zákazníci, jaký segment je pro Vaše podnikání rozhodující?
Naším zákazníkem je především český spotřebitel, ale některé produkty i vyvážíme. I když je převažující rostlinná výroba, v souladu s naší základní filozofií stále rozšiřujeme i výrobu živočišnou. Máme asi 700 krav, denně dodáváme odbytovému družstvu asi 27 000 litrů mléka. Chováme skot i na maso. Zkoušíme speciální japonské černé krátkosrsté plemeno Red Wagyu, nazývané také japonským císařským skotem. Maso tohoto plemene vyniká vysokým mramorováním, tzv. marbelingem. Je křehké, šťavnaté a díky vysokému podílu mononenasycených mastných kyselin i velmi dietní. Máme 50 krav a 100 volečků, zatím je vyvážíme do Rakouska, protože v Česku je minimální zájem. Chceme se ale jejich chovu více věnovat, do budoucna uvažujeme, že bychom tento skot sami poráželi a maso prodávali. To však vyžaduje investice a trh, který bude produkt chtít. Chtěli bychom naučit Čechy toto maso jíst.
Kromě vlastního podnikání jste aktivní členkou řady profesních organizací a sdružení, jakou roli sehrály v aktuální nelehké situaci a kam by podle Vás měly svojí podporou zemědělskému sektoru směřovat do budoucna?
Výhodou profesních organizací je, že je tvoří lidé, kteří v zemědělství pracují, jeho problémům rozumí a jsou schopni korigovat někdy ne zcela smysluplná rozhodnutí úředníků „od stolu“. Sama jsem členkou řady takových organizací, mj. představenstva Okresní agrární komory v Hradci Králové či členkou rady evropské platformy European Landowners Organization. Chci na těchto úrovních podporovat propojení teorie s praxí. Úředníci od stolu určují pravidla a vydávají nařízení, která jdou často proti zdravému rozumu. Dlouhodobě se zajímám o ochranu životního prostředí a jsem přesvědčená, že je zájmem každého z nás. Nemám ale ráda výkřiky do tmy, že za všechno můžou zemědělci. Je třeba před vydáním nějakého úředního rozhodnutí diskutovat s lidmi z oboru o jeho dopadech. Na evropské úrovni je třeba před přijetím strategií Green Deal provést jejich dopadové studie, abychom si byli jistí, jaký vliv budou mít opatření nejen na ekologii, ale také na sociální a ekonomické podmínky obyvatel Evropy. Myslím, že v tom je role profesních organizací a že ji plní dobře.
Jaké máte podnikatelské plány a vize do budoucna?
Naší vizí je podnik, který je silný, stabilní a dlouhodobě udržitelný. Chceme stát na třech pilířích udržitelnosti – udržitelnosti ekologické, ekonomické i sociální. Je pro nás důležité nejen ekonomicky profitovat, ale zajišťovat také spokojenost našich zaměstnanců, jejich rodin a místní komunity. Naší činností spoluvytváříme ráz krajiny, ovlivňujeme místní ekosystém, životní a sociální podmínky v regionu – proto je pro nás důležité být v souladu s přírodou i lidmi, protože bez ní a bez nich by naše podnikání nebylo možné. Společně tvoříme zítřek, protože nás zemědělství baví.
Široko daleko je proslulá Vaše Všestarská cibule, chystáte v nejbližší době nějaké další aktivity kolem tohoto produktu?
Každým rokem pořádáme tradiční oslavu Všestarské cibule, na které se sejde víc jak 2 000 návštěvníků. Doufám, že nám to covid i letos dovolí. Není to akce zaměřená čistě jen na propagaci cibule, jde nám o podporu povědomí veřejnosti o kvalitě českých produktů obecně.
V letošním roce jste byla oceněna titulem Lady Pro 2020, co pro Vás takové ocenění znamená?
Je to pro mě obrovská čest, kterou vnímám především jako poctu českému zemědělství a všem, kteří v tomto oboru obětavě pracují. Myslím si, že zvláště v době koronavirové krize se ukázalo, jak důležité odvětví to je. Proto „potlesk“ a poděkování patří především mým kolegům a všem ostatním zemědělcům. A doufám, že i tato cena svým dílem přispěje k naplnění cíle, který vnímám jako svůj osobní úkol – tedy ke zviditelnění českého zemědělství, kvality českých zemědělských produktů a významu lidí, pracujících v zemědělství, pro celou společnost.
