Současná situace pěstitelů cukrové řepy v Evropě

Evropští pěstitelé cukrové řepy uspořádali 45. kongres, jehož předmětem bylo projednání současné situace světového cukrovarnického průmyslu, které aktuálně čelí pěstitelé cukrové řepy. Mezinárodní událost se konala v Belgii, městě Gent od 16. - 18. května 2018. Akce se zúčastnil belgický ministr školství, vědy, práce, zemědělství a sociálních věcí Denise Ducarme. Významné shromáždění si nenechalo ujít ani Zemědělské družstvo Všestary v zastoupení ředitelky Ing. Moniky Nebeské.

Konference se týkala řešení ekonomického a environmentálního stavu ohledem na dopady, které přineslo nařízení Evropského parlamentu a Rady EU o zrušení systému kvót u komodity cukr s platností od 1.října 2017. Mezinárodní sdružení evropských pěstitelů cukrové řepy (dále také CIBE - The International Confederation of European Beet Growers) slučuje přes 280 000 pěstitelů z 18 zemí západní a střední Evropy, představující 15 % světové produkce cukru. Květnové zasedání kongresu mělo za cíl projednat otázky týkající se současné situace pěstitelů ve vztahu k plodinám řepy a její udržitelnosti, tržní situace, obchodních vztahů s třetími zeměmi, dohod v sektoru cukrovarnictví a postojů pěstitelů EU v rámci dodavatelského řetězce a v neposlední řadě úlohy cukrové řepy v bioekonomice.

Cukrová řepa (ilustrační foto)

Nově zvolený prezident Sdružení pěstitelů cukrové řepy v Evropě Eric Lainé zdůraznil, že současná situace projednávaných témat výrazně nedosahuje očekávání. Uvítal výsledky nařízení Omnibus, avšak nyní by dle jeho slov měli zákonodárci EU posílit úlohu zemědělců v dodavatelském řetězci a zavést vhodné nástroje pro řízení rizik v zemích produkujících cukrovou řepu. Tvrdí, že aktuální stav, se stále přísnějšími standardy, větším otevřením trhu EU, stále méně rovnými podmínkami a bez ochrany nástrojů pro řízení příjmů a řízení rizik, není udržitelný.

Představenstvo CIBE v oblasti pěstování klade důraz na neustálý pokrok v produkci zemědělského cukru a poukazuje na směřování k úspornějším metodám pěstování řepy. Zároveň vítá investice do probíhajících střednědobých výzkumných projektů. Díky nedávnému zrušení kvótního řežimu došlo ke zvýšení produkce cukru, čemuž zároveň přispěl nárůst plochy pěstované řepy, ale také dobré povětrnostní podmínky v zemích produkujících řepný cukr. CIBE upozorňuje na to, že růst světové produkce cukru je z velké části způsoben zvýšením výroby ve dvou hlavních zemích produkujících cukrovou třtinu, a to v Indii (nárůst 55 %) a Thajsku (nárůst 50 %), jež výrazně podporují tuto výrobu. Vznik liberálního prostředí má však i svá úskalí. Celoevropské zvýšení produkce cukru vyvolalo rychlý nárůst konkurenčního prostředí, které přineslo okamžitý propad světových tržních cen. Průměrná tržní cena cukru tak v EU aktuálně dosahuje nejnižší úrovně, což pro evropské pěstitele cukrové řepy znamená čelit doposud nejnižším příjmům.

Dle předsedy Koordinační rady Českomoravského cukrovarnického spolku a předsedy Svazu lihovarů Ing. Oldřicha Reinbergra, vzrostla výroba cukru v Evropské Unii meziročně o 20 % a vzniklá nadvýroba v současnosti dosahuje až 4. mil. t. Důsledkem této změny je dramatický pokles cen a nastává tak ekonomicky obtížná situace pro producenty cukru v Evropě.

CIBE se obává, že bez nástrojů či vhodných opatření by mohlo být regulování produkce EU přesunuto na náklady pěstitelů a mohlo by tak docházet k dalšímu uzavírání závodů. Proto považuje za nezbytné posílit postavení pěstitelů cukrové řepy, zlepšit odolnost tohoto odvětví v EU formou zavedením nástrojů řízení rizik tak, aby byli lépe schopni čelit dlouhodobým obdobím poklesu trhu. Vzhledem k více než dostatečnému zásobování trhu cukrem CIBE zdůrazňuje, že by žádným třetím zemím neměly být poskytnuty další koncese EU, zajišťující přístup na trh s cukrem. Dále konstatuje, že dohody o volném obchodu podlamují udržitelnost odvětví cukrové řepy v Evropské Unii a klade důraz na posílení postavení pěstitelů cukrové řepy v dodavatelském řetezci.

Pro oblast bioekonomiky EU je řepa skutečným přínosem. CIBE sdílí názor, že bioekonomika představuje nové příležitosti ke zlepšení života např. ve formě bioenergie, výrobků jako jsou biochemikálie, bioplasty nebo bioprodukty, které mohou být biologicky odbouratelé a které přispívají ke snižování emisí skleníkových plynů a spotřeby fosilních paliv. Pěstitelé trvají na tom, že rozvoj biohospodářství musí prospět evropským výrobcům a že je třeba omezit a kontrolovat dovoz ethanolu na domácí trh EU pro zajištění splnění požadavků udržitelnosti.

Zdroj: